Kosterní soustava
Popis kostry podle obrázku nahoře:
- kosti na hlavě (a - kost lebeční, b - kosti obličejové, c - dolní čelist, d - kost týlní)
- sedm krčních obratlů (e - atlas)
- osmnáct hřbetních obratlů (f - kohoutek)
- šest bederních obratlů
- pět křížových obratlů (křížová kost)
- sedmnáct až devatenáct ocasních obratlů
- žebra
- hrudní kost
- lopatka
- ramenní kloub
- ramenní kost
- loketní kloub
- předloktí (g - loketní kost)
- zápěstní kosti (tvoří zápěstní kloub, karpus)
- záprstní kost (metakarpus)
- bodcové kosti
- sezamské kosti
- spěnkový kloub
- spěnková kost
- korunkový kloub
- korunková kost
- kopytní kloub
- kopytní kost (se střelkovou kostí)
- pánev (h - kyčelní kost, i - stydká kost, j - sedací kost)
- kyčelní kloub
- stehenní kost
- čéška
- kolenní kloub (zadní koleno)
- kosti bérce (k - holenní kost - bércová kost, l - lýtková kost)
- hleznový kloub - tarzus
- nártní kost (zadní holeň - metaterzus)
- bodcové kosti
- sezamské kosti
- spěnkový kloub
- spěnková kost
- korunkový kloub
- korunková kost
- kopytní kloub
- kopytní kost (se střelkovou kostí)
Kostra koně obecně:
Kostra koně je mimořádně účelná, pevná a odolná. Skládá se z 252 kostí. Jsou to vlastně části a částečky jedné velké
"stavebnice", které do sebe přesně zapadají, každá má určité místo a funkci a nedá se jinou nahradit. Na rozdíl od
člověka kůň nemá žádnou obdobu klíční kosti.
Kostní tkáň je velmi tvrdá tkáň v těle. Skládá se z kostních buněk a mezibuněční hmoty, která obsahuje 60% anorganických
látek. Kost zvenčí pokrývá vazivová blána - okostice, pod ní se nachází různě silná a velmi pevná kostní tkáň, která
uzavírá prostor kostní dřeně (dřeňové dutiny). Žlutá kostní dřeň tvoří střední část dlouhých kostí a nahrazuje v průběhu
dospívání červenou dřeň. Na koncích dlouhých kostí a v ostatních kostích je porostor kostní dřeně vyplněn kostní hmotou
v podobě tenkých lamel a tyčinek. V něm se nachází červená kostní dřeň bohatá na buněční elementy a cévy, které se
zúčastňují na tvorbě krve a kostní tkáně. Šedá kostní dřeň se nachází jen u velice starých zvířat a může vzniknout
degenerací žluté dřeně. Přes okostici prochází mnohé nervy, proto je velmi citlivá na bolest. Okostice má velký význam
pro výživu i vývin kostí a může vytvářet novou kostní tkáň. Okostice reaguje po delším a dostatečně silném dráždění tak,
že tvoří na kostní tkáni novotvary, což je důležité hlavně při léčebném procesu zraněných kostí.
Kosti podle tvaru rozdělujeme na dlouhé, krátké a ploché kosti.
- Dlouhé kosti se skládají z trubicovitého těla, na konci kterého nasedají kloubové
hlavice (epifýzy). Na epifýzách se nacházejí kloubové plochy a výběžky, na které se upínají svaly, šlachy a vazy. Mezi
dlouhé kosti patří hlavně kostí končetin (záprstní kosti...)
- Krátké kosti mají přibližně stejnou šířku, délku i tloušťku a jsou vyplněné
houbovitou hmotou. Patří sem například obratle páteře.
- Ploché kosti mají tvar podobný destičkám různé velikosti. Jsou vyvinuty do šířky
a délky, ale tloušťka je malá. Na plochých kostech se nachází venkovní vrstva, vnitřní kompaktní destička a mezi nima
se nachází tenká houbovitá vrstva. Ploché kosti tvoří lebku, pánev, lopatku a žebra.
Všechny kosti mají na určitých místech pórovité otvory, kterými prochází cévy vyživující kostní buňky.
Spojení kostí:
Spojení kostí může být pohyblivé anebo nepohyblivé. Nepohyblivé spojení kostí se
nachází na hlavě. Pohyblivé spojení kostí umožňuje pohyblivost kostry a skládá se z
tkaniv, chrupavek, svalů a z kloubů. Velmi důležité svalovo-kostní spojení je připojení hrudníkových končetin k trupu
pomocí lopatkového svalstva.
Pro pohyb jsou nejvýznamnější klouby. Nacházejí se na koncích končetinových kostí,
kde vytvářejí kloubní jamky a kloubní hlavice, případně kloubní válce, anebo záhyby. V kloubu spjené zakončení kostí jsou
pokryté chrupavkovými povlaky, které umožňují točení, klouzání anebo kroucení v závislosti od funkce kloubu. Kloub je
obalen kloubním pouzdrem. Každé kloubní pouzdro má vnější vrstvu skládající se z tuhého vaziva a vnitřní tvoří jemná
žlutavá synoviální blanka. Tato blána vylučuje do kloubní dutiny kloubní mazivo (synovia),
které vyživuje kloubní chrupavky a zabraňuje jejich vzájemnému tření v pohybu.
Podle tvaru rozeznáváme kulovitý, sedlovitý,
válcovitý a plochý kloub.
Při běhu koně končetinové klouby pracují v jedné rovině, protože se musí pohybovat co nejrychleji dopředu. To vysvětluje
jejich těžkopádnost při pohybu do stran.
Kostra trupu:
Kostru trupu tvoří páteř, žebra a hrudní kost.
- Páteř je základem kostry a na ni se upínají všechny ostatní části kostry. Páteř je
oporou těla, proto musí být pevná, pružná a musí mít schopnost nést břemeno. Skládá se z obratlů, které jsou spojeny klouby
a upevněny vazy. Mezi plochami obratlů jsou umístěny meziobratlové plotýnky, které tlumí nárazy. Těla obratlů a obratlové
oblouky uzavírají obratlový a páteřní kanál, ve kterém se nachází mícha a míšní nervy. Páteř tvoří 7 krčních obratlů, 18
hrudních obratlů, 6 bederních obratlů, 5 křížových obratlů a 17 - 19 ocasních obratlů.
Počet krčních obratlů je takřka u všech druhů zvířat stejný.
Hrudní obratle mají malé tělo a vysoké trnové výběžky. Spojují se s žebry pomocí kloubů tak, že každé žebro je
spojeno vždy se dvěma obratly. Vzhledem k tomu, že hrudní obratle jsou navzájem velmi úzce spojeny, pohyblivost hrudní části
páteře je velmi malá. Bederní obratle jsou nejdelší a nejsilnější. Mají vyduté kloubní
plochy, proto je pohyb páteře v bedrech do stran značně omezen a možné je jen ohýbání. Všechny křížové obratle jsou srostlé a
tvoří křížovou kost. Příčina ztráty pohyblivosti je v tom, že přes úsek křížové kosti se přenáší pohyb pánevních končetin
zezadu dopředu. Křížové obratle jsou navzájem tak pevně spojené, že pohyb je bez ztráty energie.
- Žebra tvoří kostěný základ hrudníku. Jejich počet odpovídá počtu hrudních obratlů,
tj. kůň má na obou stranách 18 žeber. Každé žebro se skládá z kosti a z chrupavky. Prvních 8 žeber se pomocí žeberních
chrupavek a kloubu spojejí s hrudní kostí a nazývají se pravá žebra. Posledních deset
žeber se s chrupavkami přikládají vedle sebe, vytvářejí žebrový oblouk, proto se nazývají
nepravá žebra.
- Hrudní kost koně tvoří šest článků navzájem spojených chrupavkami.
Kostra hrudní končetiny:
Hrudní končetiny mají převážně opornou funkci. Skládají se z lopatky, z ramenní kosti, z kostí předloktí, zápěstních
kostí, záprstních kostí a z kostí prstů.
- Lopatka je plochá kost trojúhelníkového tvaru, uložená na boční ploše přední
části hrudníku. Na lopatku se upínají silné svaly a šlachy. Lopatka spolu s ramenní kostí vytváří
ramenní kloub, ve kterém se uskutečňuje ohýbání a natahování. V ramenním
kloubu šikmá plocha lopatky tvoří s ramenní kostí úhel asi 90°. Podle jejího uložení hovoříme o
šikmé nebo strmé lopatce.
- Ramenní kost je mohutně vyvinutá kost, která má na rozšířených zakončeních a na
těle drsné výběžky. Zde se upínají a odstupují ramenní svaly. S kostmi předloktí vytvářejí
loketní kloub. Je to válcovitý kloub, ve kterém je možné jen ohýbání a natahování.
- Kosti předloktí se skládají původně ze dvou kostí: vepředu je uložená
vřetenní kost a za ní se nachází loketní kost.
V rámci vývoje a přizpůsobování se na rychlý pohyb, loketní kost částečně zakrněla a zůstaly z ní jen její horní dvě
třetiny, a to horní část s mohutnými loketními výběžky. Zkostnatění a srostení obou kostí způsobilo, že se stal jejich
vzájemný pohyb zbytečný. Loketní výběžky slouží jako silné páky, na které se upínají svaly natahovačů.
- Zápěstní kosti tvoří dvě řady krátkých kostiček.
- Záprstní kosti tvoří dlouhé kosti. Holenní kost je trubicovitá cylindrická kost
a na její zadní stěně se nacházejí dvě hrotnaté kosti. Vzadu nad spěnkovým kloubem jsou dvě sezamské kosti.
- Prst se skládá ze spěnkové,
korunkové a kopytní kosti. Spěnková
kost spolu se záprstní kostí vytvářejí spěnkový kloub. Kloubní zakončení
zápěstní kosti vyčnívají tak, aby zapadly do záhybů na spěnkové kosti. Korunková a spěnková kost se spojují v
korunkovém kloubu. Kopytní kost má tvar tupého kužele. Na kopytní kosti
vzadu vystupují dva větvovité výběžky odpovídající tvaru kopyta a na jejich horní části se nachází kopytní chrupavka.
Směrem k chodidlu leží střelková kost, která vytváří klouzavý polštář pro šlachy
hlubokých ohýbačů. Úhel spěnkového kloubu směrem dozadu způsobuje, že se tělesnou hmotností zatěžuje více zadní část
kloubů a šlach ohýbačů. Sezamské kosti, které se tu nachází a jsou navzájem pevně spojeny vazy zmírňují tlakové
zatížení šlach ohýbačů.
Kostra pánevní končetiny:
Pánevní končetiny jsou pevně spojeny s trupem pomocí pánevního pletence tak, že je možné přenášet sílu bez ztráty
energie. Kostru pánevní končetiny tvoří pánevní pletenec představovaný pánví a kosti volné končetiny, kterou tvoří
stehenní kost, kolenní kloub, bérce, hleznový kloub, zadní holeň, spěnkový kloub, spěnka, korunkový kloub, korunka,
kopytní kloub a kopytní kost.
- Pánev tvoří dvě pánevní kosti, které spolu s křížovou kostí vytvářejí pánevní
kruh. Pánevní kosti se spojují a tvoří pánevní sponu. Každá pánevní kost se skládá ze tří srostlých kostí. Pánev klisen
má kulatý průřeza pánev hřebců vysoký oválný průřez s podstatně menším průměrem. Během porodu se pánevní prstenec ještě
rozšíří. Spojení mezi pánví a stehnem umožňuje kyčelní kloub. Vzhledem k
pevným kloubovým vazům a silnému osvalení je jeho pohyblivost tak omezená, že je možné jen ohnutí a natáhnutí.
- Stehenní kost je nejmohutnější dlouhá kost.
Kolenní kloub je dvojitý kloub. Skládá se z kloubu vytvořeného mezi stehenní kostí a kostmi bérce, ve kterém
se nerovnosti obou kloubních ploch vyrovnaly pomocí vložek z vazivové chrupavky. Druhý kloub je vytvořen mezi kolenní
kostí a kladkou stehenní kost a je výrazně klouzavým kloubem. Dva postranní vazy a tři stejné vazy čéšky zabraňují
tomu, aby čéška klouzala bokem.
- Kosti bérce se původně skládaly z tlusté holenní
kosti a tenčí lýtkové kosti. Kůň má zachovanou jen horní část lýtkové
kosti, která je tenká a přiložená k holenní kosti. Hleznový kloub tvoří šest
kostí uspořádaných ve třech řadách. Kloubního spojení s kostí holenní (úhel je v rozsahu 145° - 150°) se účastní
pouze kost hleznová. Šroubovitý kloub umožňuje pouze ohyb a natažení kosti. Dozadu z kloubu vyniká
kost patní, na kterou se upíná Achillova
šlacha. Poněvadž rovina osy kloubu se nekryje se střední osní rovinou těla, je vnitřní strana hlezna více zatěžována
než vnější (je příčinou vzniku špánku). Hleznový kloub má být mohutný, dlouhý, široký, suchý a jeho hrany se mají ostře
rýsovat.
- Nárt (zadní holeň) je delší než holeň přední končetiny. Při delší holeni může kůň
vyvinout větší rychlost, je však více namáháno hlezno.
- Prst je obdobný jako u přední končetiny, jen spěnka zadní končetiny je mírně
strmější než u přední a tvar kopyta je mírně užší.
Kostra lebky:
Zvláštním kostěným útvarem je lebka, vzniklá pevným srůstem mnoha plochých kůstek. Svými dutinami
vytváří ochrannou schránku pro citlivé smyslové orgány (čichu, sluchu, zraku, chuti) a především
pro samotné "řídící centrum" ukryté v nevelké dutině pod čelní kostí - pro mozek.
Datum poslední změny: 5. července 2005
