Horses-Online.cz

Časopis Koně&hříbata

Valach

Valach A1/1 Valin (Spring Haven - Vačice)

Zdroj:

Úvodem...

Možná právě nyní někdo z Vás uvažuje o koupi koně, ať už pro sport, nebo jen pro radost. Rozhodujete se, zda klisnu, nebo hřebce? Pokud neuvažujete o využití koně do chovu, kupte si valacha! Bude pro Vás příjemným společníkem.

Na první pohled se zdá život valacha celkem jednoduchý. Je spolehlivým partnerem na vyjížďkách, přátelským dobrákem i závodníkem triumfujícím na kolbištích. Jednotvárnost jeho povahy je však jen zdánlivá. I valach může celý den strávit pokusy blíže se seznámit s vedle stojící klisnou, nebo vyvádět na vodítku neplechy jako hřebec, kterého vedou k připouštění. I valach občas ukáže, že má jiskru, nebo dokonce oheň v těle!

Co přesně kastrace způsobí? Zbaví hřebce, kterému odstraní pohlavní žlázy, jen sexuálních projevů, nebo též oslabí jeho osobnost? Dají se tímto jednoduchým chirurgickým zákrokem navodit nové motivace a chování? Podívejme se na tuto problematiku zblízka...

Z historie kastrování

V našich představách sedí starověcí bojovníci na ohnivých hřebcích. Vědci však zjistili, že vojáci v dobách dávno minulých upřednostňovali valachy.

Koně se kastrují více než 2000 let. Už první Maďaři, stejně jako ostatní euroasijské národy pastevců, jezdily na valaších a hřebce s klisnami nechávali pouze pro chov. Zjistili totiž, že valaši jsou všeobecně méně temperamentní než klisny, močí méně často a jsou méně hluční než hřebci.

Používání valachů se rozšířilo i přes Atlantický oceán. Většina indiánů v Severní Americe upřednostňovala valachy. Bojovníci kmene Komančů velice neradi používali klisny, a to hlavně v bitvách. Kastrovali většinu svých hřebců ve vědu dvou let a pro chov ponechávali jen malý počet vybraných hřebců. Některé kmeny věřily, že kastrace udělá koně ovladatelnějšího a rychlejšího. Kastrování bylo záležitostí specialistů, kteří přicházeli jednou ročně a najednou vykastrovali většinu koní kmene. Například podle zvyků gaučů se na hřebcích vůbec nejezdilo.

V Mongolsku bývala v minulosti kastrace koní součástí náboženského rituálu, který se konal vždy v květnu. Po kastraci koní se dospělí muži zúčastnili zvláštního obřadu na oslavu této příležitosti, po které snědli kuchyňsky upravená varlata, protože se věřilo, že přináší štěstí a sílu.

Ojedinělou výjimkou ze všeobecné obliby vylachů byli koňaři ze Středního východu, kterým islám tuto operaci zakazoval. Beduíni považovali kastraci za nemyslitelnou a brutální. Tento muslimský názor se rozšířil spolu s jejich vírou do severní Afriky a části Španělska.

Je však pravda, že kastrace v těchto dobách byla ve srovnání s moderními způsoby velice krutá. Bez dostatečných chirurgických nástrojů a znecitlivění to nebyla jednoduchá operace.

Bez ohledu na to, jakým způsobem se kastrace prováděla, považovali ji už v minulosti za velice užitečnou. Bezohledné používání kastrování, jaké zavedli Španělé v 19. století, bylo však přínosem. Obvykle kastrovali všechny osly, kteří se nehodili pro chov. Nedůvěra přivedla španělské chovatel koní však ještě o kousek dál. Kastrovali všechny hřebce určené na export, aby zabránili ostatním chovatelům zužitkovat výsledky jejich chovatelské práce.

Má valach pohlavní projevy?

Samozřejmě, kastrací se odstraní největší zdroj samčích pohlavních hormonů, ale zákrok nemusí nevyhnutelně odstranit samčí chování.

Studie Kalifornské univerzity v Davise potvrdily, že 20-30% koní kastrovaných ve věku vyšším než 2 roky se nadále projevovalo samčím chováním v přítomnosti kobyl a agresivitou vůči jiným koním. Kolem 5% kastrátů projevovalo agresivitu i k lidem. Tito koně mají přitom stejnou hladinu hormonu testosteronu v krvi jako většina krotkých valachů takže lze předpokládat, že někteří koně jsou citlivější na působení hormonů, než jiní. Též se prokázalo, že je rozdíl v chování valachů kastrovaných před pubertou a po ní.

Do jaké míry zůstanou valachovi samčí projevy, to záleží na několika fyzických a psychologických faktorech. Fyziologické procesy, formující hřebce, začínají v prenatálním odbdobí (před narozením). I když se pohlavní orgány vyvíjejí už v brzkém embryonálním stádiu, u savců zůstává mozek "samičím" až těsně do narození jedince. V této době se u samčích jedinců uvolňuje testosteron z varlat a navozuje přeměnu nervových center v mozku na samčí. Ty později ovládají partnerské chování se jedince v dospělosti. V pubertálním věku (asi 18 měsíců) varlata zvyšují produkci testosteronu, který nerová centra aktivizuje. Takto, ač kastrace po pubertě eliminuje produkci pohlavního hormonu, může kastrovanému koni zůstat zájem o páření ještě nějakou dobu. Zvlášť výrazné je to u starších hřebců, používaných před kastrací k plemenitbě. Ti jsou méně závislí na hormonálních pohlavních stimulech, takže se u nich může zachovat chuť k páření po dobu delší než 1 až 1,5 roku po kastraci.

Nadledvinkové žlázy též produkují malé množství testosteronu, který může ovlivnit chování valacha. Množství hormonu je sice minimální, ale u některých valachů postačující na vyvolání samčího pohlavního chování.

Mimochodem domněnka že neúplná kastrace ponechá valachovi rysy hřebce, je mylná. Ponechání nadvarlete (orgán, kde se shromažďují spermie), nemá žádný vliv na pozdější pohlavní projevy. Nadvarle neprodukuje pohlavní hormony, a proto nemůže, i když neporušený, vyvolat hřebčí chování se.

Jsou valaši slabší a méně energičtí než hřebci?

Ano i ne. Testosteron má také anabolický účinek zasahující do metabolismu a vývoje sekundárních pohlavních znaků, jako jsou rozvoj svalstva a kostry. Valaši se sníženou hladinou testosteronu jsou ve většině případů bez masivního svalstva, charakterizujícího hřebce, což však neznamená, že jsou ve skutečnosti méně osvalení. Kastráti mají více tukových zásob v mezisvalových porostorech, což jim dodává kulatější vzhled. Ale tuk není na úkor svalové hmoty.

Kastrace může mít příznivý vliv na růst, zvlášť když se vykoný před pubertou. Výlev testosteronu v pubertě totiž způsobí uzavření epifyzeálních plotýnek na koncíh dlouhých kostí, čímž se znemožní jejich další růst do délky. Bez testosteronu zastavujícího další růst, může valach pokračovat v růstě i ve věku po pubertě. Jednoduše řečeno, delší puberta, delší období růstu a vývoje.

Pokud jde o aktivnost, valaši jsou na tom hůře a mohou se zdát líní v porovnání s hřebci. Stupeň jejich enertičnosti se však dá považovat za vyhovující pro normální práci. Naopak mnozí hřebci se svou samší bravurností a předváděním se před klisnami jsou až příliš aktivní.

Jak kastrace ovlivní vztah valacha ke klisnám?

Valaší s klisnami vytvářejí platonická přátelství a často se pasou bok po boku. Ale valaši můžou být v nevýhodě, když se dělí o pastvinu s klisnami, protože nedostatek testosteronu snižuje tvorbu feromonů - chemických látek zprostředkujících komunikaci s ostatními zvířaty. Tím je valach bez prostředků této neverbální komunikace. Stejně tak i nedostatečně vyvinuté čichové detektory omezují možnost získávání signálů od klisen. Proto klisna se svými samičími hormony bude ve stádě dominantnější než nepohlavní - neutrální valach. Samozřejmě, chování je individuální a někteří valaši můžou být agresivnější a ohnivější než jiní.

Ovlivní kastracce výkonnost?

Anglický plnokrevník Creme Fraiche se stal slavným tím, že roku 1985 vyhrál Belmont Stakes. Neobvyklé na jeho vítězství bylo hlavně to, že byl prvním valachem, který vyhrál 118. ročník tohoto klasického dostihu. Dlouhé roky nepovolovali kastrátům zúčastňovat se klasických dostihů, protože je to půda pro ověření a vyzkoušení si především chovné hodnoty. (V Evropě jsou klasické dostihy uzavřeny stále).

Valach může mít i jiný nepřímo kladný vliv na výkonnost. Hřebci vystavení velké námaze si mohou poranit varlata (časté u klusáků) anebo trpí bolestivýma křečema zvedačů nadvarlat, což se stává ve vytrvalostních dostizích. U valachů tyto problémy odpadají.

Jsou valaši šťastnější?

Vžit se do duše koně je nemožné. Kastrace přináší valachovi určité výhody, které hřebci nepoznají.

Všeobecně valaši vedou sociálnější život a zažijí méně stresů než hřebci. Můžou být drženi spolu s klisnami bez obav z bitek a bojů. Průměrný valach má rád společnost a nemá nectnosti při ošetřování, je méně vzrušivý než hřebec, který se obvykle drží odděleně od ostatních koní. Pomalejší metabolismus mu umožňuje mít menší spotřebu krmiva a více odpočívat.

Změna hladin hormonů v krvi valacha ovlivní jeho reaktivitu na okolí a dovoluje mu být otevřenějším a vnímavějším k okolí.

Lidský faktor je též v životě koně důležitý. Zatím co k hřebci přistupujeme s respektem a s předpokladem, že může cokoli vyvést, valachovi můžeme důvěřovat mnohem víc. S valachy si více rozumíme, trávíme s nimi chvíle volna a oddechu.

Když potřebujeme valacha přemístit, není komplikované najít mu nový domov. Naproti tomu přemísťování hřebce je těžší a manipulovat s ním mohou jen zkušené osoby.

Naneštěstí může kastrace někdy nepříznivě ovlivnit délku života koně. Kůň, který trpí vážným zraněním nebo nemocí má větší šanci na léčbu, když se s ním počítá jako s chovným zvířetem. V některých případech valacha utratí, když je jeho užitkovost nejistá.

Je zřejmé, že valach v porovnání s hřebcem vychází vítězně. Kůň - valach neztratí víc, než získá.

Hřebec vestfálského koně

Hodnocení Vaše známka: nehodnoceno
Známka: 1,7 Známkovalo: 206 lidí 1 2 3 4 5
Známkujte jako ve škole !
Vaše reakce k článku
Datum poslední změny: 29. května 2005