Rýnský teplokrevník je jedním z nejmladších německých plemen koní. Byl vytvořen teprve v 70. letech minulého století...
Nejlepší z německých chladnokrevných německých koní jsou staří rýnsko-němečtí tažní koně, založení z větší části na belgických brabantech. Kdysi to byl nejoblíbenější pracovní kůň v Porýní, Vestfálsku a Sasku, ale vlivem moderní zemědělské techniky se stalo toto plemeno zbytečné a zanedlouho bude v Německu neznámé. Přesto však chov rýnských koní nezanikl.
Chovatelé v rýnské oblasti využili lehčích jedinců tohoto starého plemene k vytvoření teplokrevného jezdeckého koně, který se nyní jmenuje rýnský teplokrevník. Chovatelsky se orientují na vestfálský chov.
Výsledkem této šlechtitelské práce je méně ušlechtilý, ale ne nepřitažlivý jezdecký kůň o výšce 168 cm, často ryzého zbarvení, který výborně vyhovuje potřebám rekreačních jezdců. Chovatelé se nyní zaměřují na zlepšení stavby těla, specificky fundamentu a zlepšení chodů, kterými německá plemena vynikají. Hlavně se však klade důraz na vyrovnaný temperament.
Hlava není příliš ušlechtilá, ale v celku má působivý výraz. Silný krk je dost krátký, nemá elegantní tvar. Silné plece, i když v zásadě odpovídají typu jezdeckého koně, jsou přetížené a nemají dostatečnou délku. Hrudník je hluboký. Nohy jsou celkem dobře utvářené, kvalitní, ale v poměru k mohutnému trupu a hlubokému hrudníku se zdají krátké a slabé.
Rýnský kůň nemůže dosáhnout takové třídy jako proslulý hannoverský teplokrevník, nebo holštýnský kůň, ale je to užitečný, i když skromný, jezdecký kůň. U nás je prakticky neznámý.
| Vaše reakce k článku |
